Vítejte

Jmenuji se Darie Renzi, pocházím z Ostravy a v současnosti bydlím v Dobřanech u Plzně.
Včelařit jsem začala r. 2006 během pracovně-studijního pobytu v Itálii. Práce se včelami, která z počátku byla jen volnočasovou aktivitou, se postupně stala zájmovou činností podpořenou studiem a účastí na kurzech prohlubujících péči o včelstva, aby vyústila v práci na projektu Včelí farmy v Petřvaldu u Karviné, která - alespoň zpočátku coby vedlejší činnost - měla být zdrojem nejen včelích produktů a jejich zpracovaní do výrobků, včelích oddělků, ale i prodeje matek, divulgace včelařství od kurzů po školní přednášky až po výrobu úlů.

R. 2017 nastal zlom. Kdosi otrávil všechna má včelstva, která byla součástí projektu Včelí farmy. Ačkoli zde existovala možnost pokračovat v projektu, nebylo pro mne únosné setrvávat nadále na severu Moravy. Rozhodla jsem se tedy ukončit včelařskou činnost, veškeré vybavení uskladnit, část rozprodat a odejít na opačný konec republiky.

Uvědomila jsem si však, že setkání se s formou nespravedlnosti by nemělo v důsledku vést k zanevření, ale naopak - k její konfrontaci.

Přestala jsem uvažovat o včelaření už nejen jako o koníčku, o studijním materiálu či o zdroji těžby včelích produktů, ale zaměřila jsem se na zdraví včel a jeho ochranu, na prevenci nemocí, jejímž nejrozšířenějším původcem je právě roztoč Varroa destructor, který krom sání životadárné hemolymfy nezbytné ke zdravému vývoji plodu a dále je šiřitelem virových onemocnění, která poškozují plod již v zárodku uvnitř buněk. Protože v důsledku globálního obchodu se varroáza dostala do všech částí světa, kde včela medonosná žije (a tento krok je nezvratný), tak vnímám, že já jako člověk, jsem spoluzodpovědná, jak se k dané problematice budu v rámci chovatelství stavět. A že nemusím jít s davem a slepě a z pozice komfortu zacházet s živými tvory tak, abych uspokojila vlastní cíle či očekávání druhých, ale že mohu udělat krok navíc a jednat v zájmu včel, protože to čemu dnes říkáme léčba, je zacyklený zdroj utrpení nejen pro včely, ale i pro včelaře, kteří sami doznávají, že užívání léčiv na bázi amitrazu, tau-fluvalinátů aj. jsou nejen nedostačující, ale v dlouhodobém časovém horizontu i škodlivé, vzhledem k tomu, že nejen že se rezidua chemických látek ukládají ve vosku, potažmo ve včelích produktech, ale v důsledku narůstající rezistence roztoče bude v budoucnu neustále zapotřebí navyšovat množství účinné látky, aby včelstva vůbec dokázala přežít.

Již V Itálii jsem se setkala s metodou péče o zdraví včel pomocí organických kyselin (kyselina šťavelová, mravenčí, mléčná) coby plně dostačujícími léčivy v rámci potírání foretických roztočů přítomných ve včelstvech. Tato léčiva byla obvykle doprovázena zootechnickými postupy, které zajišťovaly ošetření celé včelí kolonie najednou, tj. bez přítomnosti plodu, např. zaklíckováním matky.

Ovšem léčba foretických roztočů není dostačující.

Chce-li včelař zájem svá včelstva ochránit před vlivem Varroa destructor, je nezbytné se zaměřit na ochranu plodu a zbavit ho roztoče, který se v 80% svého množství přítomného ve včelstvu nachází právě uvnitř buněk s plodem, které jsou nejen jeho platformou k množení, ale i zdrojem primární potravy nově vylíhlých larev roztoče, živícího se hemolymfou včelího plodu.



Il controllo efficace e a lungo termine dell’acaro Varroa destructor per lo sviluppo sano delle colonie di api è nelle mani degli apicoltori interessati alle proprie famiglie di api.

Pertanto, l’inizio del loro buono stato non dipende dalle api del mio vicino, né dai regolamenti delle amministrazioni veterinarie statali oppure dalla salute delle api selvatiche, ma dalla attenta cura dei miei alveari.